Historie padělání peněz je stará jako peníze samy. V této zločinné činnosti padělatelům nijak nebránily ani velmi vysoké a přísné tresty. Padělky například existovaly v Česku už za vlády Přemyslovců. K největšímu rozkvětu padělání pak dochází v patnáctém století, kdy vznikají padělatelské dílny v Koněpurských jeskyních. Nutno říci, že padělání peněz a penězokazectví nebylo jen zájmem určitých podvodníků nebo určitých skupin, ale velmi častobylo v zájmu vysoké politiky. Důvod? Například napomoci k devalvaci měny nepřátel. Zní to jako absurdní? Ďáblova dílnaV říšském Německu vznikl supertajný projekt, jehož cílem bylo padělat bankovky nepřátel tak, aby padělky od pravých bankovek nerozeznal ani znalec. Falešnými bankovkami pak plánovali zavalit zahraniční finanční trhy a způsobit zhroucení ekonomiky. I tak lze totiž vést válku.Vznikla supertajná padělatelská dílna. Asi mnohé překvapí lokalita. Dílna nebyla někde v přísně střeženém ústraní. Nacházela se v centru samotného koncentračního tábora Sachsenhausen a plagiátoři byli z řad vězňů.Samozřejmě kromě několika vyvolených nikdo nevěděl, o jaký projekt se jedná. V případě plagiátorů se jednalo o VIP vězně, kteří si určitý nadstandard a naději k životu vykupovali paděláním peněz. Jednalo se o grafiky, malíře, tiskaře, ale také o penězokazce, kteří s danou kriminální činností měli zkušenosti již v minulosti. Projekt se jmenoval Operace Bernhard.Na toto téma byl natočen v roce 2007 skvělý koprodukční rakousko-německý film Ďáblova dílna, který diváky poměrně přesně seznamuje s činností tajné dílny a jednotlivými plagiátory, kteří neměli šanci říci ne.Příběh je skutečný a je vyprávěn prostřednictvímAdolfa Burgera slovenského žida tiskaře, který se jako vězeň Operace Bernhard zúčastnil. Je ironií, že díky tomuto projektu tento muž zůstal naživu. Původně byl totiž transportován do Osvětimi a odkud cesta zpět téměř neexistovala. Díky své odbornosti byl ovšem deportován do Sachsenhausenu a nasazený do tajného projektu, což mu zřejmě zachránilo život.
